Divadelní čtení "Můj červený nos" (v ruštině s anglickými titulky)

Čtení dokumentární hry Ilji Domanva:  MŮJ ČERVENÝ NOS

Divadlo Malenky (Tel Aviv, Izrael) uvádí:

„MŮJ ČERVENÝ NOS“

Tato hra byla napsána během války, v červenci 2024.

Je možné nyní psát a inscenovat hry o tom, co se stalo 7. října, nebo bychom měli počkat, až válka skončí, vše se uklidní a začne se zapomínat? Jak můžete vyjádřit své pocity, když jste v centru dění, v situaci, kdy přijímáte raněné v nemocnici Barzilai, zatímco nemocnice samotná je stále ostřelována raketami?

Co když je jeden z těch, kteří v nemocnici pracují, klaun? Ano, existuje taková specializace jako „zdravotní klaun“.

Zde je to, co o tom říká autor hry Ilja Domanov:

„Napsal jsem dokumentární hru ‚Můj červený nos‘ o prvních týdnech války v nemocnici Barzilai očima klauna. Více než deset let jsem pracoval jako zdravotní klaun v této nemocnici, která se nachází v Aškelonu, několik kilometrů od pásma Gazy. Od prvních dnů války jsme s kolegou Agarem Hofeshem pracovali nejen s dětmi, ale i s dospělými pacienty. Byla to jednotka intenzivní péče, pohotovost, chirurgické a terapeutické oddělení. Byly to velmi intenzivní dny pro nás všechny, pro celou zemi, to napětí a bolest nás stále provází.

Během práce na hře bylo provedeno 21 rozhovorů. Jednalo se o lékaře, zdravotnický personál, zaměstnance nemocnice Barzilai, pacienty nemocnice a zdravotní klauny z Ruska a Ukrajiny - mé kolegy. Konečná verze obsahuje 7 rozhovorů, které popisují situaci v prvních trpkých dnech a týdnech války.

Jedná se o mé zkušenosti. Sám jsem ji prožil. A bylo pro mě důležité, abych si zachoval svůj červený nos na svém místě, abych mohl situaci popsat nestranně.“

Čtení se koná v ruštině s anglickými titulky.

Režie: Michail Teplitskij

Multimédia - Stanislav Kaplan

Čtení se účastní: Ilja Domanov, Marianna Arzumanova, Michail Teplickij a herci a režiséři žijící v České republice.

Délka čtení: 1.15 minut.