Beseder Gallery

Date: 24.10. - 12.11.2018

24. října bude v naší galerii zahájena výstava mladého izraelského umělce Noama Omera. Jak název výstavy napovídá, autor přetváří výjevy z mytologie do groteskních situací, v nichž často hraje hlavní roli postava jeho vlastního otce, jehož podobu nese i Venuše na ústřední malbě.
Před patnácti lety, kdy duševně nemocný Noam začal systematicky tvořit, to byl právě jeho otec, kdo se stal jeho ochranitelem a průvodcem v uměleckém světě.

Noam Omer pracuje nejen s obrazy z dějin kultury, ale především s těmi, které formují naši nedávnou minulost i současnost. Vztahuje se nejen k obrazům z židovsko-křesťanské tradice, k tragédii Holocaustu, která poznamenala i jeho vlastní rodinu, ale také k aktuálním událostem jako byl útok na newyorská "dvojčata" 11. září 2001, nebo dnešní drama v Aleppu. Jednotlivé prvky reality malíř štěpí do kontrastních ploch, které dohromady skládají formálně i významově deformovanou mozaiku. Lidská těla, drapérie i prostory mají totožnou strukturu a splývají tak v jedinou nerozlišenou matérii, v níž se odehrává apokalyptické lidské hemžení.


Omerovy obrazy, počítačové grafiky a fotomontáže mohou připomínat cyklus Hrůzy války Francisca de Goyi a to nejen díky ad absurdum dovedenému zobrazení krutosti a utrpení, ale i kvůli vyhrocené dramatické optice. U Omera, podobně jako u Goyi, je vidění světa ovlivněno nejen vnějšími podněty, ale především výzvou vytvořit pořádek z chaosu, který ho přitahuje a pohlcuje každý den jeho života. Jeho hluboká zranitelnost mu paradoxně dovoluje nahlédnout a ztvárnit ty fasety skutečnosti, které běžným lidem mohou zůstat skryté.

Kurátorka výstavy: Terezie Zemánková

Koncept výstavy: Galit Semel

On 24 October an exhibition of work by the young Israeli artist Noam Omer will be opened. As the title of the exhibition suggests, the artist transforms scenes from mythology into grotesque situations, where the figure of his own father, whose form is also taken by Venus in the central painting, plays a major role.
Fifteen years ago, when the then mentally ill Noam began to be systematically creative, it was his father, who became his protector and guide in the art world.
Noam Omer works not only with pictures from the history of culture but also with those that shape our recent past and present. He not only references images of the Jewish-Christian tradition, the Holocaust tragedy, which also affected his own family, but also current events such as the attack on New York’s “Twin Towers” on September 11, 2001, or the drama currently taking place in Aleppo. The artist splits individual elements of reality into contrasting surfaces, which together create a formally and meaningfully deformed mosaic. Human bodies, draperies, and spaces have an identical structure and blend into a single, indistinguishable material, in which apocalyptic human swarming takes place.
Omer's paintings, computer graphics, and photomontages can be reminiscent of Francisco Goya’s series The Disasters of War, and not only thanks to the depiction of cruelty and suffering that is taken to an absurd extreme, but also the precarious, dramatic point of view. With Omer, like Goya, his vision of the world is influenced not only by external stimuli but especially by the challenge of creating order out of the chaos to which he feels attracted and engulfed every single day of his life.. His deep vulnerability paradoxically allows him to inspect and portray these facets of reality that may remain hidden to ordinary people.