HANA ALISA OMER: Skok v paradigmatu

Termín akce: 10.12. – 10.01.2019

Hanalisa Omer představuje na výstavě Skok v paradigmatu průřez svojí tvorbou za posledních padesát let, během kterých prošla radikálním osobnostním i uměleckým vývojem. „Obojí vytvořila tatáž ruka...stejná a současně jiná osoba,“ vysvětluje umělkyně.
Narodila se v Dunajské Stredě na Slovensku, kde absolvovala umělecko-průmyslovou školu. Roku 1967 emigrovala z komunistického Československa do Izraele. Po studiích grafického designu zde působila jako grafička a ilustrátorka a zároveň se věnovala volné tvorbě. V 70. letech vznikly její syrové figurativní kresby Studie smrti a zároveň cyklus abstraktních Vnitřních krajin. V 80. letech se věnovala studiím lidského těla a jeho energetické struktury inspirovaným její zkušeností s hata jógou. Mezníkem se pro ni stal rok 1995, kdy na podnět izraelského kabalisty Dr. Chayutmana vytvořila čtyři malby zobrazující kabalistickou symboliku “Nebeského Jeruzaléma” - zhmotnění pradávné lidské touhy po míru a spáse. Tato kreativní spolupráce pro ni znamenala začátek nové tvůrčí periody založené na vědomém propojení s jejími židovskými kořeny. „Po vytvoření maleb “Nebeského Jeruzaléma” jsem pochopila, že moje další práce musí pokračovat v „pozemském Jeruzalémě”, vysvětluje. Její výtvarný projev se radikálně proměnil, stal se pro ni svého druhu auto-arte-terapií, jejímž prostřednictvím se snažila vyrovnat se svojí identitou, vírou a v neposlední řadě s traumatem Holocaustu, kterým prošli její rodiče. V roce 1999 se přestěhovala do Jeruzaléma, kde iniciovala ekologicko-sociální projekt Bustania a zároveň se podílela na ekumenických aktivitách.  Následně vytvořila pátý vizionářský obraz z cyklu Nebeského Jeruzaléma  nazvaný Otevření Brány Milosti. V roce 2005 se začala intenzivně věnovat tématu Kořeny, které v ní dlouho klíčilo a kterým vzdala hold svým předkům a kulturní židovské tradici. Roku 2012 přesídlila z Izraele do Prahy, která ji inspiruje k malbám fantaskně-realistických městských vedut. „Mé dílo se proměnilo v souvislosti se změnami v mém osobním životě. Prozřetelnost mi umožnila žít v Praze, mém vysněném městě, a já nyní sním s Prahou. Sním s jejími mosty a věžemi, s havrany, ostrovy a tunely. Překvapující je, že právě v Praze, jsem se se svými židovskými kořeny propojila hlouběji, nežli během pětačtyřiceti let života v Izraeli,“ dodává umělkyně.